Odliv Čechů ze „starého penzijka" zrychluje. Na vzestupu jsou naopak DPS a DIP

Češi letos masivně ukončují penzijní spoření ve „starém“ typu penzijního spoření, jehož výnos v uplynulých letech zdaleka nepokryl ani inflaci. V rámci dobrovolného spoření na stáří s podporou státu jsou naopak na vzestupu doplňkové penzijní spoření (DPS) a dlouhodobý investiční produkt (DIP), který byl spuštěn na začátku letošního roku.

Během 1. pololetí 2024 se snížil počet aktivních smluv v tzv. transformovaných fondech (penzijní připojištění nebo také PP), do nichž od roku 2013 nemohou vstupovat noví účastníci, o 194 tisíc na 2,24 milionu. Vyplývá to z čerstvé statistiky Ministerstva financí. Celkem již od roku 2014 opustilo transformované fondy téměř 700 tisíc lidí. I přesto zůstává PP dominantním způsobem spoření na důchod v České republice, a to jak z pohledu počtu účastníků, tak objemu naspořených prostředků. 

V systému PP je garantováno tzv. nezáporné zhodnocení, což znamená, že hodnota prostředků nemůže poklesnout pod hodnotu prostředků, které účastník fondu poslal. V praxi to znamená, že i při nepříznivém vývoji na finančních trzích nesmějí penzijní společnosti připsat roční zhodnocení příspěvků účastníků PP na nižší než nulové úrovni.  

To však s sebou nese i negativa v podobě výrazného omezení možnosti investovat do takových aktiv, která mohou přinášet vyšší výnosy, což v důsledku znamená mnohem pomalejší zhodnocování prostředků. Podle údajů Asociace penzijních společností doručily transformované fondy mezi lety 2013 a 2023 průměrný roční výnos 1,13 %, což bylo téměř čtyřikrát méně než průměrná inflace v tomto období (4,06 %). 

Necelých 45 tisíc z ukončených smluv o penzijním připojištění bylo v tomto období převedeno do DPS, které navíc získalo dalších 143 tisíc zcela nových účastníků systému dobrovolného spoření na stáří. V DPS tak bylo k 30. 6. 2024 evidováno rekordních 1,87 milionu smluv.  

 Účastníci PP mohou od roku 2013 přecházet do nových, účastnických fondů (DPS), které poskytují výběr ze tří strategií a mají potenciál vyššího zhodnocení, avšak již bez garance nezáporného výnosu. Ještě letos se dají očekávat další přesuny účastníků mezi jednotlivými produkty dobrovolné části penzijního systému (tzv. III. pilíř). Výrazně do toho totiž promlouvají dvě letošní významné události.  

Tou první je start DIP, který láká na vyšší potenciální zhodnocení díky široké paletě investičních nástrojů včetně investičních fondů nebo akcií, a to s daňovým zvýhodněním i možností příspěvků zaměstnavatele. Jakkoli zatím nejsou k dispozici oficiální data, dá se předpokládat, že část bývalých účastníků PP se rozhodla pro spoření právě v režimu DIP, které nabízí daňové zvýhodnění již od první investované koruny až do výše 48 tisíc Kč ročně a možnost příspěvku zaměstnavatele až do 50 tisíc Kč ročně. Dle údajů Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) si DIP během prvního půlroku jeho existence sjednalo již více než 53 tisíc Čechů.  

Druhou významnou událostí letošního roku jsou přísnější podmínky pro vyplácení státního příspěvků na PP i DPS od 1. července 2024, které se projeví v datech až za 2. pololetí.  

Od ledna 2024 nově platí také možnost tzv. „zmrazení“ finančních prostředků v PP. Střadatel může se svými dosavadními úsporami ve „starém penzijku“ zůstat s tím, že zde jeho účet nepůjde do minusu. Zároveň si však může zajistit vyšší výnos novými úložkami do DPS nebo DIP.  

Podle Ministerstva financí si lidé do PP posílají v průměru 789 korun za měsíc, zatímco do DPS je to 886 korun měsíčně.