Proč spořit na důchod II: Stárnutí české populace
7. 5. 2024
6 min.
Česká populace stárne, což je způsobeno kombinací mnoha faktorů. Tato skutečnost vede k vyššímu počtu let, které lidé stráví v důchodu, a budí obavy z udržitelnosti důchodového, sociálního a zdravotního systému. Jaké jsou tedy příčiny a trendy stárnutí české populace?
Jedním z klíčových faktorů stojících za stárnutím české populace je prodlužující se střední délka života. V roce 1989 byla průměrná střední délka života v České republice výrazně nižší než dnes. U mužů to bylo kolem 68 let, zatímco u žen to bylo přibližně 76 let. Do roku 2023 se však průměrná střední délka života podstatně zvýšila díky pokrokům ve zdravotnictví, vyšší kvalitě života a lepší péči o životní prostředí. Nyní je to u mužů kolem 76 let a u žen asi 82 let. Zatímco má tento posun pozitivní dopady na kvalitu života, zvyšuje podíl seniorů v obyvatelstvu a prodlužuje dobu strávenou v důchodu, tak současně představuje velkou zátěž pro důchodový systém, zdravotnictví a sociální služby.
Dalším důvodem je klesající a v čase navíc kolísavá porodnost. Ta v České republice zaznamenala od poválečného vrcholu v 70. letech 20. století výrazný pokles. Zatímco tehdy se rodilo téměř 200 tisíc dětí ročně a na jednu ženu připadalo 2,2 dítěte, kolem roku 1980 se počet narozených dětí ustálil na hodnotě pod 150 tisíc a zůstal tam až do roku 1993. Poté došlo k prudkému propadu až na přibližně 90 tisíc. V posledních deseti letech se počet narozených dětí pohyboval kolem 110 tisíc, avšak od roku 2023, kdy se porodnost pohybovala kolem 1,7 dítěte na ženu, prudce spadla – nejdříve na 100 tisíc a letos by dokonce mohl padnout negativní rekord z roku 1999, kdy přišlo na svět 89,5 tisíce dětí.
O tom, že se bude rodit méně dětí, se sice již dlouho ví, avšak současná čísla překonávají i ty nejpesimističtější demografické scénáře Českého statistického úřadu. Prognózy porodnosti naznačují, že tento negativní trend bude pokračovat, což bude ještě prohlubovat i nepříznivý trend stárnutí populace – seniorů bude zejména díky silným ročníkům ze 70. let v budoucnu přibývat, zatímco lidí v produktivním věku, kteří budou financovat jejich důchody, bude výrazně méně.
Spolu s prodlužující se střední délkou života to vede ke změně věkové struktury populace, kde budou lidé nad 65 let představovat více než 30 % obyvatelstva již za méně než 30 let. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí je aktuálně poměrasi 2,4 pracujících na jednoho důchodce. V následujících letech by však tento poměr mohl klesnout pod 2, což by znamenalo vyšší zatížení pro ekonomicky aktivní obyvatele. S prodlužujícím se střední délkou života se logicky prodlužuje i doba strávená v důchodu, což dále zvyšuje tlak na důchodový systém.
Predikce vývojepoměru lidí v produktivním věku a seniorů v ČR od roku 2000 do roku 2050 (Zdroj: MPSV)
Negativní důsledky a výzvy
Kombinace prodlužující se střední délky života a klesajícího počtu dětí znamená pro budoucí dekády nebezpečný demografický koktejl s obrovským dopadem na celou společnost. Zvýšený počet let strávených v důchodu zvyšuje tlak na důchodový systém, který musí zajistit udržitelnost výplat starobních důchodů. Již dnes přitom stát vydává jen na důchody celou třetinu státního rozpočtu. Dlouhodobý růst počtu seniorů znamená také větší zátěž pro zdravotní systém a sociální služby, financované převážně státem a omezuje tak zdroje na případné dorovnání důchodů z jiných daní než z odvodů na sociální pojištění.
Menší podíl ekonomicky aktivních obyvatel může navíc způsobit zpomalení ekonomického růstu a s tím spojené nižší příjmy státního rozpočtu. To může zase negativně ovlivnit financování veřejných služeb a sociálních programů včetně důchodů.
Přizpůsobení se této demografické změně bude vyžadovat mnohem vyšší soukromé zdroje, které by si měl již nyní začít budovat každý člověk ve středním a mladém věku.
Dopad stárnutí populace a závěry
Když je více důchodců a méně pracujících, vzniká problém. Důchody jsou vypláceny z peněz, které vydělají ekonomicky aktivní lidé a odvedou na daních. Zatímco dnes důchody představují asi 48 % hrubé průměrné mzdy v ekonomice, do roku 2050 může tento poměr klesnou na zhruba 37 %. To znamená, že budoucí důchodci budou mít od státu méně peněz na pokrytí svých potřeb, což negativně ovlivní jejich životní úroveň. Jedním z hlavních doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí, jak těmto dopadům stárnutí obyvatelstva čelit, je začít si na stáří spořit soukromě. To může pomoci dorovnat výpadek příjmů a poskytnout potřebnou jistotu a finanční nezávislost v důchodu.
Přečtěte si více k tomuto tématu:
Proč spořit na důchod I: Důchodový systém a jeho deficit