Spoření na stáří s podporou státu I: penzijní připojištění

28. 5. 2024

7 min.

Spoření na stáří je klíčovou součástí finančního plánování, která umožňuje zajistit si pohodlný život v důchodu. Protože je i v zájmu státu, aby se do budování soukromých zdrojů na přilepšení k penzi zapojilo co nejvíce lidí a snížilo tím svou závislost na penzi od státu, existují již tři státem podporované produkty, které lze k zajištění na stáří využít.

Patří mezi ně „penzijko“, a to ve dvou formách – penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Od roku 2024 se k nim přidala novinka s názvem dlouhodobý investiční produkt.

Ne každý přitom ví, že se tyto produkty vzájemně nemusí vylučovat. Je naopak možné je vhodně kombinovat, a tím dosáhnout diverzifikace úspor na stáří a maximalizace výhod státní podpory. V sérii čtyř článků si vysvětlíme, v čem se jednotlivé formy spoření na stáří liší, jaké jsou jejich výhody a nevýhody, čím stát motivuje občany k jejich využití a v neposlední řadě i to, jak se dá využívat více produktů současně.

V dnešním příspěvku si představíme vůbec nejstarší produkt spoření na stáří, který je na trhu již od roku 1995 – penzijní připojištění (PP).

Jde o produkt známý také jako „staré penzijko“ či spoření v „transformovaných penzijních fondech“. Jedná se o tradiční formu spoření na stáří, která je v České republice dostupná nejdéle, již od roku 1995. Od roku 2013 však do ní v souvislosti s reformou soukromého důchodového systému a zavedením doplňkového penzijního spoření již není možné vstupovat.

Protože se jedná o starý produkt, platí pro něj původní podmínky pro čerpání výhod od státu. Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření a dlouhodobého investičního produktu, kde je od roku 2024 nutné spořit alespoň 10 let, stačí do PP odkládat po dobu 5 let. Pro všechny tři produkty pak platí, že finanční prostředky vybrat nejdříve v 60 letech věku.

I přes postupný úbytek účastníků je do PP zapojeno i nadále nejvíce Čechů – na konci roku 2023 to bylo 2,3 milionu, což bylo 57 % z těch, kteří si s podporou státu odkládají na důchod. Průměrná výše měsíční úložky činila kolem 800 Kč a celkem bylo v PP ke konci roku 2023 evidováno 429 miliard Kč.

Státní příspěvek

Stát přispívá účastníkům penzijního připojištění na základě jejich vlastních vkladů. Výše příspěvku závisí na měsíční úložce, přičemž maximální státní příspěvek, platný do 30. 6. 2024, činí 230 Kč měsíčně při úložce 1000 Kč a více.

Od 1. 7. 2024 se státní příspěvek bude nově počítat jako 20 % vložené měsíční částky s tím, že se jeho maximum zvyšuje na 340 Kč měsíčně při úložce 1700 Kč a více.

Daňové zvýhodnění

Účastníci mohou od roku 2024 nově uplatnit oproti minulosti dvojnásobný daňový odpočet, a to až na vklady do výše 48 000 Kč ročně. Ta se však vztahuje až nad částku přesahující hranici pro maximální státní podporu (tedy nad 1000 Kč měsíčně, resp. 1700 Kč měsíčně od 1.7. 2024).  

Pro využití všech výše uvedených státních výhod penzijního připojištění je nyní nutné ukládat do PP 5000 Kč měsíčně. Od července 2024 to bude dokonce 5 700 Kč měsíčně.

Pokud si do PP ukládáte např. 2000 Kč měsíčně, z daňového základu si nyní můžete odepsat 1000 Kč měsíčně, tedy 12000 Kč ročně. Od 1.7.2024 to však bude už pouze 300 Kč měsíčně, tj. 3600 Kč ročně. Vedle toho pak získáte příslušný státní příspěvek.  

Příspěvek zaměstnavatele

Zaměstnavatel může svému zaměstnanci přispívat v rámci benefitů na jakýkoli státem podporovaný produkt spoření na stáří, včetně penzijního připojištění, až 50 000 Kč ročně. Tato částka nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Ke konci roku 2023 pobíralo příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění 27 % účastníků v průměrné výši 1142 Kč měsíčně.

Investiční strategie produktu

Tento produkt je specifický tím, že poskytuje tzv. „garanci nezáporného zhodnocení“. To znamená, že hodnota zůstatku klienta v transformovaném penzijním fondu neklesne ani jeden rok pod hodnotu vložených prostředků. Aby toho dosáhly, volí pro tento produkt penzijní fondy extrémně konzervativní investiční nástroje tomu odpovídajícím. Cenou za tuto „jistotu“ je pak velmi nízký výnos, který ani v dlouhém období nepokrývá obvyklou inflaci.

Závěr

Za 10 let mezi roky 2013 a 2022 vyneslo penzijní připojištění podle údajů Asociace penzijních společností průměrně 1,1 % ročně, což bylo hluboce pod průměrnou inflací ve výši 3,5 %. Po zohlednění inflace tak reálná hodnota (či kupní síla) úspor v penzijním připojištění za toto období nejen že nevzrostla, ale dokonce klesla o více než 24 %.  Samozřejmě v této souvislosti je nutné případně započítat dodatečný „výnos“ ve formě státních příspěvků, které uvedený pokles reálné hodnoty příspěvků zaměstnance a případně i jeho zaměstnavatele snižují.

Je na každém účastníkovi, jestli mu při takové výkonnosti dává smysl v PP i nadále zůstávat, nebo zda nezvážit převod zůstatku do jiného produktu spoření na stáří s vyšším výnosovým potenciálem. Možností je také začít vedle PP spořit do nového dlouhodobého investičního produktu, s kterým lze PP kombinovat.

O dalších produktech spoření na stáří a maximalizaci čerpání jejich výhod se více dozvíte v dalších týdnech. 

Další články

Pět mýtů a faktů o DIP

Pět mýtů a faktů o DIP

Odliv Čechů ze „starého penzijka" zrychluje. Na vzestupu jsou naopak DPS a DIP

Odliv Čechů ze „starého penzijka" zrychluje. Na vzestupu jsou naopak DPS a DIP

Na důchod si nespoří 42 % Čechů. Řešením se pro ně může stát nový nástroj DIP

Na důchod si nespoří 42 % Čechů. Řešením se pro ně může stát nový nástroj DIP

Vlastní peníze vs. potenciální výnos investice

Na 10letém horizontu tvoří vlastní peníze téměř 3/4 koncové částky. Na 40letém horizontu je to obráceně – 3 ze 4 korun, které získáte, jste do spoření sami nemuseli vložit, ale obdrželi je jako výnos.