Státní podpora

V České republice je v současné době důchodový systém rozdělen do dvou aktivních pilířů, z nichž každý hraje svou nezastupitelnou roli v poskytování finanční podpory v důchodovém věku. 

• I. pilíř: Povinné důchodové pojištění

• II. pilíř: Aktivní pouze v letech 2013-2016

• III. pilíř: Dobrovolné spoření na stáří s podporou státu

I. pilíř: Povinné důchodové pojištění

První pilíř tvoří základní část českého důchodového systému. Jedná se o povinné státní důchodové pojištění, které je financováno na tzv. průběžném principu. Nejde de facto o pojištění, ale o daň, která zajišťuje přerozdělování peněz mezi generacemi. Účast v něm je povinná pro ekonomicky aktivní občany ČR.

Jak I. pilíř funguje?

Zaměstnanci i živnostníci odvádějí část svého příjmu ve formě povinného sociálního pojištění. Za zaměstnance odvádí příspěvek také jeho zaměstnavatel. Z vybrané částky (v roce 2023 to bylo 617 miliard Kč, tedy skoro třetina celkových příjmů státního rozpočtu České republiky) jsou vypláceny důchody současných penzistů. V roce 2023 to bylo 685 miliard Kč, což znamená, že 68 miliard Kč na výplaty důchodů musel stát pokrýt z jiných příjmů.

Výše starobního důchodu z I. pilíře se vypočítává na základě doby pojištění a do určité míry také výše odvedených příspěvků. Problém nastává, jakmile začne populace stárnout – rodí se méně dětí, zatímco se prodlužuje průměrná délka života. Právě to se stalo v Česku v 90. letech. Četná generace tzv. "Husákových dětí", kterých se v polovině 70. let rodilo téměř 200 tisíc ročně, začne za 10 let odcházet do důchodu. Ze svých odvodů na sociální pojištění ji ale budou živit generace, kterých se v 90. letech a na začátku nového milénia nerodila ani polovina těch, co o 20 let dříve. To logicky povede k rozdílu mezi příjmy a výdaji na důchody, které stát nebude schopen ufinancovat. Aby byl systém udržitelný, bude třeba snižovat výši státního důchodu v poměru ke mzdě. Zatímco dnes činí průměrný důchod necelých 21 000 Kč, do 25 let bude muset postupně klesat až na úroveň, jako by dnešní penzisté dostávali od státu v průměru kolem 12 000 Kč měsíčně.

Zjednodušeně řečeno, budoucí důchodci se budou mít výrazně hůře než ti dnešní, pokud si životní úroveň nebudou schopni dorovnávat z vlastních zdrojů. A ty je třeba začít budovat co nejdříve!

III. pilíř: Dobrovolné spoření na stáří s podporou státu

• Třetí pilíř představuje dobrovolné využívání produktů spoření na stáří s podporou státu. Těmi byly do roku 2024 pouze penzijní připojištění (spravované tzv. transformovanými fondy, do nichž od roku 2012 již nelze vstupovat). Jejich výnos nesmí ani jeden rok skončit v mínusu.

• Noví účastníci mohou vstupovat pouze do doplňkového penzijního spoření (DPS), nástupce penzijního připojištění pro všechny, kdo se účastníky III. pilíře stali po 30. 11. 2012. DPS je spravované penzijními fondy, které účastníkům umožňují výběr ze tří investičních strategií – konzervativní, vyvážené a dynamické. 

• Od ledna 2024 se v rámci III. pilíře objevila nová možnost, jak si našetřit na důchod mnohem vyšší částky a zachovat si tak podobnou životní úroveň, jakou jste měli před odchodem do důchodu, tzv. dlouhodobý investiční produkt. Ten umožňuje spořit do široké škály investičních nástrojů dle vlastní volby, a to s největší daňovou podporou státu v historii.

Význam zapojení do III. pilíře

Pro optimální přípravu na důchod je důležité účastnit se také dobrovolného III. pilíře a nespoléhat pouze na stát. Zatímco I. pilíř bude postupem času čím dál více poskytovat jen základní finanční podporu, III. pilíř umožňuje individuální spoření s výnosem a volbou takové strategie, která dokáže každému zajistit požadovanou kvalitu života a finanční nezávislost i po odchodu do důchodu.

Státní podpora produktů III. pilíře

Penzijní připojištění (PP)

Od roku 2012 již do tohoto produktu nelze vstupovat, ale účastní se ho stále kolem 70 % občanů České republiky, kteří si spoří na penzi. Z penzijního připojištění lze kdykoli přestoupit do doplňkového penzijního spoření, naopak však nikoli. Pro státní příspěvky a daňové zvýhodnění platí totéž co pro doplňkové penzijní spoření.

Doplňkové penzijní spoření (DPS)

Produkt, který byl zaveden v roce 2013 jako nástupce penzijního připojištění (PP) pro nové účastníky penzijního spoření s podporou státu. Nabízí účastníkovi výběr konzervativní, dynamické nebo vyvážené strategie, což otevírá cestu k o něco vyšším průměrným výnosům.

Účastníci DPS mají stejně jako účastníci PP nárok na státní příspěvek, pokud si měsíčně odkládají alespoň 300 Kč (od 1. 7. 2024 to bude 500 Kč). Maximální státní příspěvek nyní činí 240 Kč při měsíčním vkladu 1 000 Kč a více. Od 1. 7. 2024 se státní příspěvek sjednocuje na 20 % z vložené částky, maximálně však na 340 Kč při vkladu 1 700 Kč a více.

Ze základu daně z příjmu si mohou účastníci DPS a PP odečíst až to, co uspoří nad 1 700 Kč za měsíc (max. však 4 000 Kč měsíčně, chtějí-li využít maximální daňové zvýhodnění v daném roce).

Výše státního příspěvku na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření:

Dlouhodobý investiční produkt (DIP)

DIP přináší možnost odkládat si na stáří i do investičních a bankovních nástrojů jako akcie, podílové fondy nebo spořicí účty, a to s  největší daňovou podporou státu v historii. Absence státního příspěvku je vyvážena tím, že si z daní můžete odečíst celou vloženou částku do 48 000 Kč ročně, což odpovídá 4 000 Kč měsíčně (u PP a DPS daňově uplatníte až částku mezi 1 700 a 5 700 Kč).

Úspora na dani se při současné výši daně z příjmů rovná 15 % z částky, kterou si odložíte do DIP, avšak maximálně 7 200 Kč ročně. Tabulka níže uvádí, kolik ušetříte na dani z příjmů fyzických osob v závislosti na výši částky odložené během jednoho roku oproti situaci, kdybyste DIP neměli.

Příklady daňové úspory v rámci DIP podle výše pravidelně odkládané částky

Co platí pro všechny tři produkty spoření na stáří?

• Výběr je možný nejdříve po 10 letech, avšak současně nejdříve v 60 letech věku účastníka (nejsou-li splněny zvláštní podmínky pro dřívější výběr jako např. smrt či invalidita III. stupně).

• Daňový základ si můžete celkově snížit maximálně o 48 000 Kč ročně, které uplatníte buď na jeden z produktů spoření na stáří, nebo na jejich kombinaci.

• Na PP, DPS a nově také na DIP můžete získat příspěvek zaměstnavatele až 50 000 Kč ročně. Ten je osvobozený od odvodů na sociální a zdravotní pojištění i od daně z příjmů (a to včetně výnosů). Příspěvek na penzijní spoření je jedním ze tří nejčastějších zaměstnaneckých benefitů v ČR.

Všechny články